Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


motivace_a_demotivace

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

motivace_a_demotivace [14. February 2019(05:53:05)]
Singularis vytvořeno
motivace_a_demotivace [14. February 2019(06:04:15)] (aktuální)
Singularis oprava nezlomitelných mezer
Řádek 1: Řádek 1:
 ====== Motivace a demotivace ====== ====== Motivace a demotivace ======
 ===== Úvod ===== ===== Úvod =====
-Vítejte u třetího článku ze série [[Úvod do svobodné kultury]]. Tentokrát se budu zabývat otázkou, co vlastně motivuje původce, přispěvatele a~vedoucí děl k jejich tvůrčí činnosti. Tato otázka je pro svobodnou kulturu mimořádně důležitá,​ protože se zatím nepodařilo zprovoznit žádný systém výběru finanční odměny, který by byl dostatečně efektivní, přiměřeně levný a neomezoval svobody, které má svobodná kultura zaručit.((Existují však pokusy s modely typu [[https://​cs.wikipedia.org/​wiki/​Software_as_a_service|software as a service]], které by toho možná mohly dosáhnout.)) Proto potřebuje svobodná kultura jiné formy motivace, a to zejména takové, které jsou dostatečně trvanlivé a motivují nejen k samotné tvorbě, ale také ke kvalitě, profesionalitě a uplatnitelnosti výsledných děl.+Vítejte u~třetího článku ze série [[Úvod do svobodné kultury]]. Tentokrát se budu zabývat otázkou, co vlastně motivuje původce, přispěvatele a~vedoucí děl k~jejich tvůrčí činnosti. Tato otázka je pro svobodnou kulturu mimořádně důležitá,​ protože se zatím nepodařilo zprovoznit žádný systém výběru finanční odměny, který by byl dostatečně efektivní, přiměřeně levný a neomezoval svobody, které má svobodná kultura zaručit.((Existují však pokusy s~modely typu [[https://​cs.wikipedia.org/​wiki/​Software_as_a_service|software as a service]], které by toho možná mohly dosáhnout.)) Proto potřebuje svobodná kultura jiné formy motivace, a to zejména takové, které jsou dostatečně trvanlivé a motivují nejen k~samotné tvorbě, ale také ke kvalitě, profesionalitě a uplatnitelnosti výsledných děl.
  
 Když jsem nad tímto tématem bádal/a, ukázalo se mi, že je mnohem obsáhlejší,​ komplexnější a náročnější,​ než jsem si zprvu představoval/​a. Proto bude tento článek o~dost delší než ty předchozí a~jeho vypracování bylo mnohem pracnější. Přesto si myslím, že jde o~tak naléhavou otázku, že si tak obsáhlý článek zaslouží. Když jsem nad tímto tématem bádal/a, ukázalo se mi, že je mnohem obsáhlejší,​ komplexnější a náročnější,​ než jsem si zprvu představoval/​a. Proto bude tento článek o~dost delší než ty předchozí a~jeho vypracování bylo mnohem pracnější. Přesto si myslím, že jde o~tak naléhavou otázku, že si tak obsáhlý článek zaslouží.
Řádek 9: Řádek 9:
  
 ==== A.1 Očekávání odměny ==== ==== A.1 Očekávání odměny ====
-Domnívám se, že hlavní motivací k publikaci děl pod svým jménem (popř. pseudonymem či obchodní značkou) je očekávání nějaké formy odměny či reakce. Když natočíte film, očekáváte,​ že bude promítán v kinech a že na tom vyděláte. Když nahrajete video na YouTube, nejspíš očekáváte,​ že vám poroste počítadlo zhlédnutí a možná dostanete i nějaké komentáře. Když nabízíte „rukopis“ knihy nakladatelstvím,​ nejspíš očekáváte,​ že vám tu knihu zpracují způsobem, který se vám bude líbit, vydají a zajistí její prodej (už jen to může být pro spoustu vedoucích dostatečná odměna). Novinář na volné noze zase očekává, že za svůj článek dostane velmi brzy jednorázově zaplaceno atd.+Domnívám se, že hlavní motivací k~publikaci děl pod svým jménem (popř. pseudonymem či obchodní značkou) je očekávání nějaké formy odměny či reakce. Když natočíte film, očekáváte,​ že bude promítán v~kinech a že na tom vyděláte. Když nahrajete video na YouTube, nejspíš očekáváte,​ že vám poroste počítadlo zhlédnutí a možná dostanete i~nějaké komentáře. Když nabízíte „rukopis“ knihy nakladatelstvím,​ nejspíš očekáváte,​ že vám tu knihu zpracují způsobem, který se vám bude líbit, vydají a zajistí její prodej (už jen to může být pro spoustu vedoucích dostatečná odměna). Novinář na volné noze zase očekává, že za svůj článek dostane velmi brzy jednorázově zaplaceno atd.
  
 Jen málokdo sestavuje a zveřejňuje dílo bez očekávání,​ že tím něčeho dosáhne. Existují sice spisovatelé a programátoři píšící „do šuplíku“,​ ale ti málokdy výsledky své práce sestavují do celků, které bychom mohli nazvat díly, činnosti vedoucí se tedy vyhýbají. Jen málokdo sestavuje a zveřejňuje dílo bez očekávání,​ že tím něčeho dosáhne. Existují sice spisovatelé a programátoři píšící „do šuplíku“,​ ale ti málokdy výsledky své práce sestavují do celků, které bychom mohli nazvat díly, činnosti vedoucí se tedy vyhýbají.
  
 ==== A.2 Živobytí a povinnost ==== ==== A.2 Živobytí a povinnost ====
-Vědec, programátor či zaměstnaný novinář má k sestavování děl motivaci jiného druhu. Za sestavení, dokončení a~zveřejnění děl (např. vědeckých článků či modulů počítačových programů) dostává mzdu, kterou se živí a~díky níž již nemusí vykonávat další pracovní činnost, a~tedy může tvůrčí práci věnovat dostatek času. S~tímto druhem motivace je navíc spojený přímý tlak na profesionalitu odvedené práce, díky čemuž je vysoce efektivní.+Vědec, programátor či zaměstnaný novinář má k~sestavování děl motivaci jiného druhu. Za sestavení, dokončení a~zveřejnění děl (např. vědeckých článků či modulů počítačových programů) dostává mzdu, kterou se živí a~díky níž již nemusí vykonávat další pracovní činnost, a~tedy může tvůrčí práci věnovat dostatek času. S~tímto druhem motivace je navíc spojený přímý tlak na profesionalitu odvedené práce, díky čemuž je vysoce efektivní.
  
-Se živobytím pak velmi úzce souvisí povinnost; z povinnosti např. sestavuje student vysoké školy svoji diplomovou práci. Obecně lze také kohokoliv motivovat k tvorbě díla tak, že mu to někdo, kdo je k tomu zmocněný, přikáže, ale tímto způsobem jen stěží vznikne kvalitní dílo, takže pouhý příkaz bez vytvoření odpovídajících podmínek a~nabídnutí dostatečné odměny se jako tvůrčí motivace nevyplácí.+Se živobytím pak velmi úzce souvisí povinnost; z povinnosti např. sestavuje student vysoké školy svoji diplomovou práci. Obecně lze také kohokoliv motivovat k~tvorbě díla tak, že mu to někdo, kdo je k~tomu zmocněný, přikáže, ale tímto způsobem jen stěží vznikne kvalitní dílo, takže pouhý příkaz bez vytvoření odpovídajících podmínek a~nabídnutí dostatečné odměny se jako tvůrčí motivace nevyplácí.
  
 ==== A.3 Sociální role ==== ==== A.3 Sociální role ====
Řádek 22: Řádek 22:
  
 ==== A.4 Vlastní prospěch ve společnosti ==== ==== A.4 Vlastní prospěch ve společnosti ====
-S očekáváním odměny (A.1) souvisí také možnost získat za zveřejnění díla nějaký vlastní prospěch ve společnosti,​ jako např. vnímanou prestiž, uznání, kontakty, slávu, postavení, výhodné nabídky apod. Možnost získat tyto hodnoty je hlavním důvodem výrazného uvádění autorova jména či pseudonymu u díla. Tento druh motivace je obvykle nevyčerpatelný,​ protože o takto získané hodnoty zase vedoucí nečinností postupně přichází. Nejrychleji o~ně přichází v postklasické kultuře, kde čelí velké konkurenci; stačí na YouTube přestat publikovat nová videa a začnete rychle přicházet o aktivní diváky.+S očekáváním odměny (A.1) souvisí také možnost získat za zveřejnění díla nějaký vlastní prospěch ve společnosti,​ jako např. vnímanou prestiž, uznání, kontakty, slávu, postavení, výhodné nabídky apod. Možnost získat tyto hodnoty je hlavním důvodem výrazného uvádění autorova jména či pseudonymu u~díla. Tento druh motivace je obvykle nevyčerpatelný,​ protože o takto získané hodnoty zase vedoucí nečinností postupně přichází. Nejrychleji o~ně přichází v~postklasické kultuře, kde čelí velké konkurenci; stačí na YouTube přestat publikovat nová videa a začnete rychle přicházet o aktivní diváky.
  
 Konkrétnější a silnější variantou motivace získáním prospěchu je bezprostřední zájem okolí o vytvářené dílo a s tím související psychická podpora a uznání za vykonanou práci; podpora a~uznání jsou pro vedoucí silnou motivací k~vydávání děl. Konkrétnější a silnější variantou motivace získáním prospěchu je bezprostřední zájem okolí o vytvářené dílo a s tím související psychická podpora a uznání za vykonanou práci; podpora a~uznání jsou pro vedoucí silnou motivací k~vydávání děl.
  
-Možnou formou tohoto druhu motivace je i potřeba vytváření „portfolia“;​ začínající umělci bývají oceňováni za to, kde všude se jejich dílo uplatnilo a~kdo všechno je ocenil, ale mívají velký problém ho někde uplatnit za honorář, protože lidé, kteří jsou ochotní za díla platit, si raději vyberou osvědčená díla zavedených autorů. Vzdát se autorského práva ke svým dílům by však úsilí začínajícího umělce zmařilo, protože dílo by se pak začalo objevovat bez uvedení autora a v různých modifikacích. Řada umělců to řeší poskytnutím díla zdarma pod podmínkami vhodné veřejné licence, která umožňuje přinejmenším neomezené nekomerční šíření díla.+Možnou formou tohoto druhu motivace je i~potřeba vytváření „portfolia“;​ začínající umělci bývají oceňováni za to, kde všude se jejich dílo uplatnilo a~kdo všechno je ocenil, ale mívají velký problém ho někde uplatnit za honorář, protože lidé, kteří jsou ochotní za díla platit, si raději vyberou osvědčená díla zavedených autorů. Vzdát se autorského práva ke svým dílům by však úsilí začínajícího umělce zmařilo, protože dílo by se pak začalo objevovat bez uvedení autora a v~různých modifikacích. Řada umělců to řeší poskytnutím díla zdarma pod podmínkami vhodné veřejné licence, která umožňuje přinejmenším neomezené nekomerční šíření díla.
  
 Získání vlastního prospěchu ve společnosti je spíše motivací vedoucích než přispěvatelů,​ protože ve všech odvětvích kulturní produkce jej získávají především lidé, jejichž jméno je zmiňováno s~dílem a na jejichž nápadu dílo vzniklo; tak je např. za jádro Linuxu oceňován především Linus Torvalds, přestože je ve skutečnosti přispěvatelem jen velice malé části zdrojového kódu. Získání vlastního prospěchu ve společnosti je spíše motivací vedoucích než přispěvatelů,​ protože ve všech odvětvích kulturní produkce jej získávají především lidé, jejichž jméno je zmiňováno s~dílem a na jejichž nápadu dílo vzniklo; tak je např. za jádro Linuxu oceňován především Linus Torvalds, přestože je ve skutečnosti přispěvatelem jen velice malé části zdrojového kódu.
  
 ==== A.5 Exhibicionismus,​ nadřazování se, moc ==== ==== A.5 Exhibicionismus,​ nadřazování se, moc ====
-Se snahou získat sestavením a zveřejněním díla uznání, prestiž a postavení souvisí také potřeba exhibicionismu. Ta má však jedno specifikum; vyžaduje totiž silné spojení vedoucí s jejím dílem, protože vedoucí se může chlubit dílem jen tehdy, pokud ho vytvořila z drtivé většiny sama; musí tedy být jeho jediným významným přispěvatelem a také původcem drtivé většiny neobvyklých myšlenek v díle obsažených. Kdyby měla v díle významný cizí příspěvek,​ byl by v takovém případě „autorský exhibicionismus“ „chlubením se cizím peřím“, které je morálně odsouzeníhodné (a~to podstatně víc než samotný exhibicionismus).+Se snahou získat sestavením a zveřejněním díla uznání, prestiž a postavení souvisí také potřeba exhibicionismu. Ta má však jedno specifikum; vyžaduje totiž silné spojení vedoucí s jejím dílem, protože vedoucí se může chlubit dílem jen tehdy, pokud ho vytvořila z drtivé většiny sama; musí tedy být jeho jediným významným přispěvatelem a také původcem drtivé většiny neobvyklých myšlenek v~díle obsažených. Kdyby měla v~díle významný cizí příspěvek,​ byl by v~takovém případě „autorský exhibicionismus“ „chlubením se cizím peřím“, které je morálně odsouzeníhodné (a~to podstatně víc než samotný exhibicionismus).
  
-S exhibicionismem souvisí i nadřazování se. Vedoucí, která přijala roli autora v klasické kultuře, se zpravidla považuje za jakéhosi „nadčlověka“ (v Nietzeho smyslu), protože dokázala vytvořit a zveřejnit vlastní dílo tak kvalitní, že to uznali i nakladatelé a knižní trh, což je něco, co většina „obyčejných lidí“ nedokáže. (V postklasické a svobodné kultuře se však tento motiv nadřazenosti v takové míře nevyskytuje.)+S exhibicionismem souvisí i~nadřazování se. Vedoucí, která přijala roli autora v~klasické kultuře, se zpravidla považuje za jakéhosi „nadčlověka“ (v~Nietzeho smyslu), protože dokázala vytvořit a zveřejnit vlastní dílo tak kvalitní, že to uznali i~nakladatelé a knižní trh, což je něco, co většina „obyčejných lidí“ nedokáže. (V~postklasické a svobodné kultuře se však tento motiv nadřazenosti v~takové míře nevyskytuje.)
  
 Od nadřazování se pak není daleko k~motivaci mocí vyjádřit svým dílem podporu konkrétním lidem, firmám či politickým názorům. Tuto motivaci mocí podrobněji rozeberu v~sekci věnované motivaci v~klasické kultuře. Od nadřazování se pak není daleko k~motivaci mocí vyjádřit svým dílem podporu konkrétním lidem, firmám či politickým názorům. Tuto motivaci mocí podrobněji rozeberu v~sekci věnované motivaci v~klasické kultuře.
  
 ==== A.6 Hra a cvičení ==== ==== A.6 Hra a cvičení ====
-Zejména u mladých osob může být úsilí o vytvoření vlastního díla motivováno hrou, případně snahou si to vyzkoušet. Tato motivace je ale jen velmi krátkodobá a vzhledem k tomu, že se týká téměř výhradně nezkušených osob, jen velmi zřídka vede k vytvoření skutečně hodnotného díla (a jeho hodnota je v takovém případě zpravidla výsledkem šťastné náhody, ne cílevědomého úsilí).+Zejména u~mladých osob může být úsilí o vytvoření vlastního díla motivováno hrou, případně snahou si to vyzkoušet. Tato motivace je ale jen velmi krátkodobá a vzhledem k~tomu, že se týká téměř výhradně nezkušených osob, jen velmi zřídka vede k~vytvoření skutečně hodnotného díla (a jeho hodnota je v~takovém případě zpravidla výsledkem šťastné náhody, ne cílevědomého úsilí).
  
 ==== A.7 Uznání, zájem atd. pro obchodní značku ==== ==== A.7 Uznání, zájem atd. pro obchodní značku ====
Řádek 44: Řádek 44:
  
 ==== A.8 Křivda ==== ==== A.8 Křivda ====
-Svobodná kultura vlastně vznikla z křivdy -- Richard Stallman založil projekt GNU, protože nesouhlasil s podmínkami,​ za jakých se dodavatelé operačního systému Unix rozhodli tento systém nabízet.((„In his initial declaration of the project and its purpose, he specifically cited as a motivation his opposition to being asked to agree to non-disclosure agreements and restrictive licenses which prohibited the free sharing of potentially profitable in-development software, a prohibition directly contrary to the traditional hacker ethic.“ z [[https://​en.wikipedia.org/​w/​index.php?​title=Free_software&​oldid=876825461|anglické Wikipedie]].)) To, co bylo ještě o několik let dříve běžné a prospěšné,​ se stalo zločinem, a dodavatelé po něm navíc chtěli, aby s tím, že je to zločin, vyjádřil souhlas, protože „to oni si diktují podmínky“. I ze samotného názvu „GNU'​s not Unix“ je cítit hněv... Tato křivda tedy stála u zrodu licence GNU General Public License a velkého množství dalších počítačových programů, vedla tedy k vydání poměrně značného množství nových děl, která měla nahradit díla původní prostě proto, že dodavatelé těch původních si k nim začali klást nepřijatelné podmínky a~právo stálo na jejich straně. Podobná křivda se ale může stát silnou motivací i k jakékoliv jiné tvorbě, zvlášť pokud se jedná o~díla spíše nahraditelná.+Svobodná kultura vlastně vznikla z křivdy -- Richard Stallman založil projekt GNU, protože nesouhlasil s podmínkami,​ za jakých se dodavatelé operačního systému Unix rozhodli tento systém nabízet.((„In his initial declaration of the project and its purpose, he specifically cited as a motivation his opposition to being asked to agree to non-disclosure agreements and restrictive licenses which prohibited the free sharing of potentially profitable in-development software, a prohibition directly contrary to the traditional hacker ethic.“ z [[https://​en.wikipedia.org/​w/​index.php?​title=Free_software&​oldid=876825461|anglické Wikipedie]].)) To, co bylo ještě o několik let dříve běžné a prospěšné,​ se stalo zločinem, a dodavatelé po něm navíc chtěli, aby s tím, že je to zločin, vyjádřil souhlas, protože „to oni si diktují podmínky“. I~ze samotného názvu „GNU'​s not Unix“ je cítit hněv... Tato křivda tedy stála u~zrodu licence GNU General Public License a velkého množství dalších počítačových programů, vedla tedy k~vydání poměrně značného množství nových děl, která měla nahradit díla původní prostě proto, že dodavatelé těch původních si k~nim začali klást nepřijatelné podmínky a~právo stálo na jejich straně. Podobná křivda se ale může stát silnou motivací i~k~jakékoliv jiné tvorbě, zvlášť pokud se jedná o~díla spíše nahraditelná.
  
 ===== B Motivace přispěvatelů ===== ===== B Motivace přispěvatelů =====
Řádek 50: Řádek 50:
  
 ==== B.1 Osobní potřeba ==== ==== B.1 Osobní potřeba ====
-Asi nejzákladnější motivací přispěvatele je **osobní potřeba**, tedy že sám přispěvatel určitý mediální či multimediální obsah potřebuje k~vlastnímu účelu a nemá takový obsah za přijatelných podmínek k dispozici. Na tomto druhu motivace je dobré to, že stačí-li na to přispěvatelovy schopnosti a prostředky,​ je svou potřebou motivován k tomu, aby obsah dovedl alespoň na takovou kvalitativní úroveň, aby to snačilo k jeho původnímu účelu.+Asi nejzákladnější motivací přispěvatele je **osobní potřeba**, tedy že sám přispěvatel určitý mediální či multimediální obsah potřebuje k~vlastnímu účelu a nemá takový obsah za přijatelných podmínek k~dispozici. Na tomto druhu motivace je dobré to, že stačí-li na to přispěvatelovy schopnosti a prostředky,​ je svou potřebou motivován k~tomu, aby obsah dovedl alespoň na takovou kvalitativní úroveň, aby to snačilo k~jeho původnímu účelu.
  
-Velká část takto vzniklých děl nebo jejich fragmentů (zejména jednorázových děl či soukromých dopisů) není nikdy zveřejněna,​ jiné naopak dosáhnou velkých úspěchů; i jádro Linuxu vzniklo prostě proto, že Linus Torvalds takové jádro potřeboval,​ tak ho začal vytvářet.+Velká část takto vzniklých děl nebo jejich fragmentů (zejména jednorázových děl či soukromých dopisů) není nikdy zveřejněna,​ jiné naopak dosáhnou velkých úspěchů; i~jádro Linuxu vzniklo prostě proto, že Linus Torvalds takové jádro potřeboval,​ tak ho začal vytvářet.
  
-Osobní potřeba je jako motivace vyčerpatelná,​ pokud se potřeba neopakuje nebo lze k jejímu uspokojení jednou vytvořené dílo použít opakovaně.+Osobní potřeba je jako motivace vyčerpatelná,​ pokud se potřeba neopakuje nebo lze k~jejímu uspokojení jednou vytvořené dílo použít opakovaně.
  
 Osobní potřeba není motivací vedoucích, protože takovou potřebu lze zpravidla uspokojit bez nutnosti sestavit mediální či multimediální obsah do jasně ohraničeného a vymezeného celku, který by šel nazvat dílem. Osobní potřeba není motivací vedoucích, protože takovou potřebu lze zpravidla uspokojit bez nutnosti sestavit mediální či multimediální obsah do jasně ohraničeného a vymezeného celku, který by šel nazvat dílem.
Řádek 60: Řádek 60:
 Tento druh motivace je velmi častý i~mimo svobodnou kulturu, opakovaně se objevují případy, kdy rodič píše pohádky pro svoje děti. Je známo, že právě tímto způsobem vznikl např. Medvídek Pú od A. A. Milnea či Hobit od J. R. R. Tolkiena. Tento druh motivace je velmi častý i~mimo svobodnou kulturu, opakovaně se objevují případy, kdy rodič píše pohádky pro svoje děti. Je známo, že právě tímto způsobem vznikl např. Medvídek Pú od A. A. Milnea či Hobit od J. R. R. Tolkiena.
  
-Osobní potřebou může být i potřeba něco ukázat druhé osobě, to je motivace velmi běžná na Instagramu a podobných sociálních sítích.+Osobní potřebou může být i~potřeba něco ukázat druhé osobě, to je motivace velmi běžná na Instagramu a podobných sociálních sítích.
  
 Jedním z~nejvýznamnějších druhů osobní potřeby je možnost seberealizace;​ pravděpodobně však existuje ještě mnoho dalších, méně významných. Jedním z~nejvýznamnějších druhů osobní potřeby je možnost seberealizace;​ pravděpodobně však existuje ještě mnoho dalších, méně významných.
Řádek 68: Řádek 68:
  
 ==== B.3 Role vedoucí ==== ==== B.3 Role vedoucí ====
-Velmi běžnou motivací k tvůrčí práci přispěvatele je role vedoucí. V naší kultuře totiž panuje přesvědčení,​ že když někdo zveřejňuje dílo jako svoje, musel ho také „vymyslet“;​ studenti se to učí jako fakt, ačkoliv třeba text písně The Raven od skupiny Omnia ukazuje něco jiného.+Velmi běžnou motivací k~tvůrčí práci přispěvatele je role vedoucí. V~naší kultuře totiž panuje přesvědčení,​ že když někdo zveřejňuje dílo jako svoje, musel ho také „vymyslet“;​ studenti se to učí jako fakt, ačkoliv třeba text písně The Raven od skupiny Omnia ukazuje něco jiného.
  
-Nicméně i vedoucí, která skládá své dílo z obsahu jiných přispěvatelů,​ většinou (ne úplně vždy) musí provést v použitém obsahu změny, aby tyto obsahy k sobě „pasovaly“,​ např. oříznout fotografii na správný poměr stran. Zatímco v klasické kultuře je obvyklé tuto práci zadat přispěvatelům samotných obsahů, kterých se týká, ve svobodné kultuře ji obvykle provede vedoucí sama, čímž se stane dalším z přispěvatelů.+Nicméně i~vedoucí, která skládá své dílo z obsahu jiných přispěvatelů,​ většinou (ne úplně vždy) musí provést v~použitém obsahu změny, aby tyto obsahy k~sobě „pasovaly“,​ např. oříznout fotografii na správný poměr stran. Zatímco v~klasické kultuře je obvyklé tuto práci zadat přispěvatelům samotných obsahů, kterých se týká, ve svobodné kultuře ji obvykle provede vedoucí sama, čímž se stane dalším z přispěvatelů.
  
-Častěji ale vedoucí vede dílo, k jehož dokončení je potřeba obsah, který dosud v žádné formě neexistuje (nebo je chráněný autorským právem a nedostupný nebo dostupný za nevyhovujících podmínek). V těchto případech musí vedoucí buď nějaké přispěvatele najmout (což je typické hlavně pro některé obory, např. tvorbu novin, vývoj počítačových her, vývoj kancelářského software nebo natáčení filmu), nebo práci přispěvatele vykoná sama (což je zase typické pro psaní románů či sbírky básní).+Častěji ale vedoucí vede dílo, k~jehož dokončení je potřeba obsah, který dosud v~žádné formě neexistuje (nebo je chráněný autorským právem a nedostupný nebo dostupný za nevyhovujících podmínek). V~těchto případech musí vedoucí buď nějaké přispěvatele najmout (což je typické hlavně pro některé obory, např. tvorbu novin, vývoj počítačových her, vývoj kancelářského software nebo natáčení filmu), nebo práci přispěvatele vykoná sama (což je zase typické pro psaní románů či sbírky básní).
  
-V některých situacích si vedoucí přispěvatele najmout z nějakého důvodu nesmí, např. u diplomových prací, školních projektů či soutěžních děl je stanoveno, že je musí jejich vedoucí vypracovat sama. Tím je pak současně motivována být i~jejich přispěvatelem.+V~některých situacích si vedoucí přispěvatele najmout z nějakého důvodu nesmí, např. u diplomových prací, školních projektů či soutěžních děl je stanoveno, že je musí jejich vedoucí vypracovat sama. Tím je pak současně motivována být i~jejich přispěvatelem.
  
 ==== B.4 Živobytí a mzda ==== ==== B.4 Živobytí a mzda ====
-Ještě víc než motivuje živobytí k činnosti vedoucí, motivuje k činnosti přispěvatele,​ protože většina zaměstnavatelů po svých zaměstnancích požaduje spíše tvorbu nového obsahu než kompilaci stávajícího.+Ještě víc než motivuje živobytí k~činnosti vedoucí, motivuje k~činnosti přispěvatele,​ protože většina zaměstnavatelů po svých zaměstnancích požaduje spíše tvorbu nového obsahu než kompilaci stávajícího.
  
 ==== B.5 Dobrosrdečnost či vděčnost ==== ==== B.5 Dobrosrdečnost či vděčnost ====
-Přispěvatel může být motivován vírou, že tvoří pro dobrou věc. Tento druh motivace je účinnější v klasické kultuře, kde si přispěvatel (popř. vedoucí) může ponechat určitou míru kontroly nad využitím výsledků své práce. Ve svobodné kultuře je totiž motiv dobrosrdečnosti silně oslaben skutečností,​ že takový příspěvek může být (a~zpravidla také bude) používán i~ke špatným (resp. morálně sporným) věcem.+Přispěvatel může být motivován vírou, že tvoří pro dobrou věc. Tento druh motivace je účinnější v~klasické kultuře, kde si přispěvatel (popř. vedoucí) může ponechat určitou míru kontroly nad využitím výsledků své práce. Ve svobodné kultuře je totiž motiv dobrosrdečnosti silně oslaben skutečností,​ že takový příspěvek může být (a~zpravidla také bude) používán i~ke špatným (resp. morálně sporným) věcem.
  
-Podobně funguje i~motivace vděčností vyplývající z~[[https://​en.wikipedia.org/​wiki/​Gift_economy|ekonomiky daru]]: přispěvatel pociťuje vděčnost za to, že dostal něco vzácného a~hodnotného zdarma, a~tedy bude ochotněji poskytovat zdarma adekvátní protihodnotu. Tento přístup je ve svobodné kultuře široce využíván,​ protože jinak by mnozí přispěvatelé nebyli ochotni výsledky své práce poskytnout bez nároku na jakýkoliv poplatek. Má ovšem několik nevýhod. Jednou je možnost devalvace pociťované hodnoty darované věci (např. pokud si lidé zvyknou, že Linux je zdarma, a~vezmou to jako fakt, už nemusí možnost ho používat brát jako hodnotný dar), další je, že taková „směna“ obvykle není rovnocenná;​ lidé „hodně berou“ a „málo dávají“,​ v horším případě nedávají vůbec nic.+Podobně funguje i~motivace vděčností vyplývající z~[[https://​en.wikipedia.org/​wiki/​Gift_economy|ekonomiky daru]]: přispěvatel pociťuje vděčnost za to, že dostal něco vzácného a~hodnotného zdarma, a~tedy bude ochotněji poskytovat zdarma adekvátní protihodnotu. Tento přístup je ve svobodné kultuře široce využíván,​ protože jinak by mnozí přispěvatelé nebyli ochotni výsledky své práce poskytnout bez nároku na jakýkoliv poplatek. Má ovšem několik nevýhod. Jednou je možnost devalvace pociťované hodnoty darované věci (např. pokud si lidé zvyknou, že Linux je zdarma, a~vezmou to jako fakt, už nemusí možnost ho používat brát jako hodnotný dar), další je, že taková „směna“ obvykle není rovnocenná;​ lidé „hodně berou“ a „málo dávají“,​ v~horším případě nedávají vůbec nic.
  
 ==== B.6 Nadšení a nedostatek ==== ==== B.6 Nadšení a nedostatek ====
Řádek 96: Řádek 96:
  
 ==== B.7 Přírůstková tvorba ==== ==== B.7 Přírůstková tvorba ====
-Přírůstková tvorba je druh motivace, který se uplatňuje tam, kde podmínky umožňují opakovaně dosahovat velkých výsledků s malým úsilím, např. když již existuje dílo, které je téměř vhodné k účelu, k němuž ho přispěvatel potřebuje, ale ne zcela. Přispěvatel tak může i relativně malým doplněním či úpravou díla dosáhnout velkých výsledků, což je velmi lákavá motivace.+Přírůstková tvorba je druh motivace, který se uplatňuje tam, kde podmínky umožňují opakovaně dosahovat velkých výsledků s malým úsilím, např. když již existuje dílo, které je téměř vhodné k~účelu, k~němuž ho přispěvatel potřebuje, ale ne zcela. Přispěvatel tak může i~relativně malým doplněním či úpravou díla dosáhnout velkých výsledků, což je velmi lákavá motivace.
  
-Klasickým příkladem přírůstkové tvorby jsou např. [[https://​cs.wikipedia.org/​wiki/​Omalov%C3%A1nka|omalovánky]],​ které umožňují i~poměrně nízkým tvůrčím přispěním dosáhnout pozoruhodných výsledků. Dalším příkladem může být častý případ, kdy čtenáři na Wikipedii v nějakém článku něco chybí, tak to tam prostě doplní a upraveným článkem nahradí ten původní (což je na Wikipedii automatické,​ na rozdíl např. od GitHubu).+Klasickým příkladem přírůstkové tvorby jsou např. [[https://​cs.wikipedia.org/​wiki/​Omalov%C3%A1nka|omalovánky]],​ které umožňují i~poměrně nízkým tvůrčím přispěním dosáhnout pozoruhodných výsledků. Dalším příkladem může být častý případ, kdy čtenáři na Wikipedii v~nějakém článku něco chybí, tak to tam prostě doplní a upraveným článkem nahradí ten původní (což je na Wikipedii automatické,​ na rozdíl např. od GitHubu).
  
-Charakteristickým znakem přírůstkové tvorby je, že přispěvatel má při ní příležitost uplatnit svůj originální tvůrčí projev se zcela minimálními počátečními náklady. Dalším podobným příkladem je, když např. nějaký programátor vezme open-source editor, doplní do něj jednu vlastní (originální) funkci a výsledek zveřejní jako vlastní textový editor. To je mnohem pohodlnější,​ než kdyby musel celý program od základu sám znovu vyvinout a napsat. Pokud by k~něčemu takovému byl nucen (a v klasické kultuře by byl), pravděpodobně by se nedostal ani na takovou úroveň jako jiné podobné programy, natož aby měl čas a~motivaci k~přidávání originální (nové) funkcionality.+Charakteristickým znakem přírůstkové tvorby je, že přispěvatel má při ní příležitost uplatnit svůj originální tvůrčí projev se zcela minimálními počátečními náklady. Dalším podobným příkladem je, když např. nějaký programátor vezme open-source editor, doplní do něj jednu vlastní (originální) funkci a výsledek zveřejní jako vlastní textový editor. To je mnohem pohodlnější,​ než kdyby musel celý program od základu sám znovu vyvinout a napsat. Pokud by k~něčemu takovému byl nucen (a~v~klasické kultuře by byl), pravděpodobně by se nedostal ani na takovou úroveň jako jiné podobné programy, natož aby měl čas a~motivaci k~přidávání originální (nové) funkcionality.
  
 Podobně jako je pro programátora snažší realizovat svůj originální nápad rozšířením vhodného existujícího programu, může být pro spisovatele jednodušší a~výhodnější,​ když svoje originální výtvory zasadí do již známého fiktivního prostředí. Řadě spisovatelů se nikdy nepodaří jejich nápady realizovat, protože vyčerpají svůj tvůrčí potenciál na vytváření další, nové, nijak zvlášť přínosné varianty fiktivního prostředí a~ke svým vlastním jedinečným výtvorům už se pak ani nedostanou. Podobně jako je pro programátora snažší realizovat svůj originální nápad rozšířením vhodného existujícího programu, může být pro spisovatele jednodušší a~výhodnější,​ když svoje originální výtvory zasadí do již známého fiktivního prostředí. Řadě spisovatelů se nikdy nepodaří jejich nápady realizovat, protože vyčerpají svůj tvůrčí potenciál na vytváření další, nové, nijak zvlášť přínosné varianty fiktivního prostředí a~ke svým vlastním jedinečným výtvorům už se pak ani nedostanou.
Řádek 113: Řádek 113:
  
 ==== C.1 Dostatek ==== ==== C.1 Dostatek ====
-Asi nejúčinnější formou demotivace je //​dostatek//​. Jsou-li vyhovující díla k dispozici za přijatelných podmínek, většina lidí se soustředí na roli jejich konzumenta či přizpůsobitele a nebude usilovat o vznik nového obsahu.+Asi nejúčinnější formou demotivace je //​dostatek//​. Jsou-li vyhovující díla k~dispozici za přijatelných podmínek, většina lidí se soustředí na roli jejich konzumenta či přizpůsobitele a nebude usilovat o~vznik nového obsahu.
  
-Současné autorské právo tento druh demotivace potlačuje umělým vytvářením nedostatku -- na jakýkoliv dostupný obsah jsou automaticky uplatněny ty nejtvrdší možné restrikce a ani zaplacením nezískáte stejnou možnost dílo používat, jako byste ho vytvořili sami (nebo si na jeho vytvoření najali zaměstnance),​ takže za takového stavu se vyplatí znovu a znovu vytvářet totéž, co už v dostatečné kvalitě někdo vytvořil.+Současné autorské právo tento druh demotivace potlačuje umělým vytvářením nedostatku -- na jakýkoliv dostupný obsah jsou automaticky uplatněny ty nejtvrdší možné restrikce a ani zaplacením nezískáte stejnou možnost dílo používat, jako byste ho vytvořili sami (nebo si na jeho vytvoření najali zaměstnance),​ takže za takového stavu se vyplatí znovu a znovu vytvářet totéž, co už v~dostatečné kvalitě někdo vytvořil.
  
 ==== C.2 Konkurence ==== ==== C.2 Konkurence ====
-Druh demotivace, o kterém se velmi málo mluví, je konkurence. Vysvětlující texty k autorskému právu obvykle autorům „mažou med kolem úst“ tím, že je ujišťují,​ že nikdo jiný nedokáže dílo vytvořit tak dobře jako jeho autor. Za takových okolností se přispěvatel zvaný autorem cítí potřebný, což ho motivuje k další práci na díle. Ve skutečnosti ale může dílo k dostatečné kvalitě, úplnosti a použitelnosti dovést jakýkoliv jiný dostatečně schopný tvůrce (pokud pochopí všechny principy a~know-how daného díla) a nemůže to udělat jen proto, že mu to autorský zákon pod hrozbou velmi tvrdých postihů zakazuje. Kdyby si totiž autor uvědomil, že na světě jsou miliony lidí, kteří mohou zbytek práce na díle udělat zhruba stejně dobře jako on, a možná i tisíce těch, kdo by to zvládli lépe, ztratil by hodně sebevědomí. A pokud by to tito lidé skutečně dělali, úspěšně původní vedoucí konkurovali a~vydávali svoje verze dřív, je možné, že by původní vedoucí s~tvorbou brzy znechuceně skončila.+Druh demotivace, o~kterém se velmi málo mluví, je konkurence. Vysvětlující texty k~autorskému právu obvykle autorům „mažou med kolem úst“ tím, že je ujišťují,​ že nikdo jiný nedokáže dílo vytvořit tak dobře jako jeho autor. Za takových okolností se přispěvatel zvaný autorem cítí potřebný, což ho motivuje k~další práci na díle. Ve skutečnosti ale může dílo k~dostatečné kvalitě, úplnosti a použitelnosti dovést jakýkoliv jiný dostatečně schopný tvůrce (pokud pochopí všechny principy a~know-how daného díla) a nemůže to udělat jen proto, že mu to autorský zákon pod hrozbou velmi tvrdých postihů zakazuje. Kdyby si totiž autor uvědomil, že na světě jsou miliony lidí, kteří mohou zbytek práce na díle udělat zhruba stejně dobře jako on, a možná i tisíce těch, kdo by to zvládli lépe, ztratil by hodně sebevědomí. A pokud by to tito lidé skutečně dělali, úspěšně původní vedoucí konkurovali a~vydávali svoje verze dřív, je možné, že by původní vedoucí s~tvorbou brzy znechuceně skončila.
  
 Zvlášť problematickým druhem konkurence, se kterým se musí tvůrci svobodné kultury vyrovnávat,​ je konkurence „parazitická“,​ kdy nová vedoucí konkuruje té původní s dílem, které je z~drtivé většiny založeno na původním díle původní vedoucí. Zvlášť problematickým druhem konkurence, se kterým se musí tvůrci svobodné kultury vyrovnávat,​ je konkurence „parazitická“,​ kdy nová vedoucí konkuruje té původní s dílem, které je z~drtivé většiny založeno na původním díle původní vedoucí.
Řádek 128: Řádek 128:
 Dalším demotivujícím jevem je závist. Závist je špatná lidská vlastnost, protože tak jako žádný člověk není neomylný, ani žádná lidská společnost není spravedlivá,​ a tak někteří lidé dostanou za srovnatelnou práci či srovnatelné výsledky větší odměnu než jiní, ať už jde o peníze, prestiž apod. To je normální; proto existuje obchodní tajemství a utajování mezd. Špatně placení lidé totiž pracují lépe a ochotněji, když neví, že jiní jsou za totéž placeni lépe. Pokud se to však dozvědí, je to problém. Dalším demotivujícím jevem je závist. Závist je špatná lidská vlastnost, protože tak jako žádný člověk není neomylný, ani žádná lidská společnost není spravedlivá,​ a tak někteří lidé dostanou za srovnatelnou práci či srovnatelné výsledky větší odměnu než jiní, ať už jde o peníze, prestiž apod. To je normální; proto existuje obchodní tajemství a utajování mezd. Špatně placení lidé totiž pracují lépe a ochotněji, když neví, že jiní jsou za totéž placeni lépe. Pokud se to však dozvědí, je to problém.
  
-Příkladem je aféra, kdy Flickr prodával tapety s fotografiemi od svých uživatelů.((Viz [[https://​www.theguardian.com/​technology/​2014/​dec/​02/​flickr-creative-commons-photos-wall-art|článek ​v angličtině]].)) Zatímco ty „běžné“ požádal o svolení a platil jim honoráře, jak je v klasické kultuře zvykem; těm, kdo svoje vložené fotografie poskytli pod svobodnou licencí, nedal vůbec nic a jejich fotografie si prostě vzal a vydělával na nich, jak je zvykem ve svobodné kultuře. A zhruba polovině oslovených uživatelů to vadilo, a protestovala proti tomu; myslím, že jim ani tolik nevadilo, že Flickr vydělal peníze na jejich fotografiích (ačkoliv jejich hlavní vyslovený argument byl, že z~toho neměla jejich komunita žádný tvůrčí prospěch), jako spíš to, že jiní za svoje fotografie dostali zaplaceno, zatímco oni nedostali kromě uvedení svého jména vůbec nic.+Příkladem je aféra, kdy Flickr prodával tapety s fotografiemi od svých uživatelů.((Viz [[https://​www.theguardian.com/​technology/​2014/​dec/​02/​flickr-creative-commons-photos-wall-art|článek ​v angličtině]].)) Zatímco ty „běžné“ požádal o svolení a platil jim honoráře, jak je v~klasické kultuře zvykem; těm, kdo svoje vložené fotografie poskytli pod svobodnou licencí, nedal vůbec nic a jejich fotografie si prostě vzal a vydělával na nich, jak je zvykem ve svobodné kultuře. A zhruba polovině oslovených uživatelů to vadilo, a protestovala proti tomu; myslím, že jim ani tolik nevadilo, že Flickr vydělal peníze na jejich fotografiích (ačkoliv jejich hlavní vyslovený argument byl, že z~toho neměla jejich komunita žádný tvůrčí prospěch), jako spíš to, že jiní za svoje fotografie dostali zaplaceno, zatímco oni nedostali kromě uvedení svého jména vůbec nic.
  
 Mám dojem, že obecně většině přispěvatelů přispívajících do svobodné kultury spíše nevadí, že jejich díla jsou, aniž by z~toho měli nárok na honorář, legálně využívána k~mnoha účelům, kde placená díla buď využívána nejsou, nebo jsou využívána bez souhlasu autora, jen za tiché tolerance. Řadě z~nich ale vadí, když jsou taková díla využívána spolu s~díly klasické kultury způsoby, u~kterých autoři děl klasické kultury honorář za dané použití dostanou, zatímco přispěvatelé svobodné kultury ne. To je také jeden z~důvodů, proč mnoho autorů volí pro svoje originální díla licence s~licenčním prvkem NC, čímž své dílo ze svobodné kultury vyčleňují. Mám dojem, že obecně většině přispěvatelů přispívajících do svobodné kultury spíše nevadí, že jejich díla jsou, aniž by z~toho měli nárok na honorář, legálně využívána k~mnoha účelům, kde placená díla buď využívána nejsou, nebo jsou využívána bez souhlasu autora, jen za tiché tolerance. Řadě z~nich ale vadí, když jsou taková díla využívána spolu s~díly klasické kultury způsoby, u~kterých autoři děl klasické kultury honorář za dané použití dostanou, zatímco přispěvatelé svobodné kultury ne. To je také jeden z~důvodů, proč mnoho autorů volí pro svoje originální díla licence s~licenčním prvkem NC, čímž své dílo ze svobodné kultury vyčleňují.
  
-Závist obecně není příliš účinná u děl, na kterých má daný přispěvatel jen malý vlastní podíl, protože v takových případech si je vědom, že s takovým dílem by v klasické kultuře nejspíš vůbec nebyl přijat, natož aby mohl získat nějaký honorář. V těchto případech může dokonce fungovat závist opačně -- autoři klasické kultury mohou závidět vedoucím děl svobodné kultury, že mohou mixovat a volně používat díla různých přispěvatelů,​ aniž by jim za to musely platit honorář.+Závist obecně není příliš účinná u~děl, na kterých má daný přispěvatel jen malý vlastní podíl, protože v~takových případech si je vědom, že s takovým dílem by v~klasické kultuře nejspíš vůbec nebyl přijat, natož aby mohl získat nějaký honorář. V~těchto případech může dokonce fungovat závist opačně -- autoři klasické kultury mohou závidět vedoucím děl svobodné kultury, že mohou mixovat a volně používat díla různých přispěvatelů,​ aniž by jim za to musely platit honorář.
  
 ==== C.5 Právní a jiné hrozby ==== ==== C.5 Právní a jiné hrozby ====
-Silně demotivující je i jakákoliv právní hrozba, dokonce i nejasná a nezřetelná,​ protože taková vytváří [[https://​en.wikipedia.org/​wiki/​Chilling_effect|chilling effect]]. Problém je, že takto funguje i iluzorní hrozba. Např. hrozba vysokého postihu za propagaci nacismu odradí od zveřejnění díla nejen ty, kdo by skutečně chtěli nacismus propagovat, ale také všechny ty, kteří si nejsou jistí, zda by tak to, co chtějí publikovat, nemohlo vyznít. A tak velké množství různorodých děl o nacismu, které by ve skutečnosti mohlo bez problému vyjít, není ani napsáno, protože se tvůrci preventivně bojí. Podobný vliv má i cenzura − už jen případná přítomnost cenzury způsobí, že někteří přispěvatelé ani nedokončí práci na dílech, která by ve skutečnosti danou cenzurou bez problémů prošla.+Silně demotivující je i~jakákoliv právní hrozba, dokonce i~nejasná a nezřetelná,​ protože taková vytváří [[https://​en.wikipedia.org/​wiki/​Chilling_effect|chilling effect]]. Problém je, že takto funguje i~iluzorní hrozba. Např. hrozba vysokého postihu za propagaci nacismu odradí od zveřejnění díla nejen ty, kdo by skutečně chtěli nacismus propagovat, ale také všechny ty, kteří si nejsou jistí, zda by tak to, co chtějí publikovat, nemohlo vyznít. A tak velké množství různorodých děl o nacismu, které by ve skutečnosti mohlo bez problému vyjít, není ani napsáno, protože se tvůrci preventivně bojí. Podobný vliv má i~cenzura − už jen případná přítomnost cenzury způsobí, že někteří přispěvatelé ani nedokončí práci na dílech, která by ve skutečnosti danou cenzurou bez problémů prošla.
  
-Podobně patent může na jednu stranu podpořit ochotu vynálezců svoje vynálezy zveřejňovat,​ ale současně může působit i opačně, protože pokud vynálezce není schopen snadno zjistit, zda svým vynálezem neporušuje nějaký již existující patent, může ho pouhý strach z toho, že se na to přijde, a ze související právní sankce od zveřejnění vynálezu odradit. (Totéž platí analogicky i u autorských děl, ale díky konstrukci autorského práva v mnohem menší míře.)+Podobně patent může na jednu stranu podpořit ochotu vynálezců svoje vynálezy zveřejňovat,​ ale současně může působit i~opačně, protože pokud vynálezce není schopen snadno zjistit, zda svým vynálezem neporušuje nějaký již existující patent, může ho pouhý strach z toho, že se na to přijde, a ze související právní sankce od zveřejnění vynálezu odradit. (Totéž platí analogicky i~u~autorských děl, ale díky konstrukci autorského práva v~mnohem menší míře.)
  
 ==== C.6 Nedostatek příležitostí,​ prostředků a schopností ==== ==== C.6 Nedostatek příležitostí,​ prostředků a schopností ====
-Nedostatek příležitostí k tvorbě je druh demotivace velmi rozšířený mezi lidmi, kteří tvoří ve svém volném čase, a to z následujících důvodů:+Nedostatek příležitostí k~tvorbě je druh demotivace velmi rozšířený mezi lidmi, kteří tvoří ve svém volném čase, a to z následujících důvodů:
   * Volného času má běžný člověk relativně málo.   * Volného času má běžný člověk relativně málo.
   * Velmi snadno se může stát, že člověku ten čas zaberou jiné zájmy než tvůrčí práce.   * Velmi snadno se může stát, že člověku ten čas zaberou jiné zájmy než tvůrčí práce.
-S nedostatkem příležitostí k tvorbě také souvisí nedostatek příležitostí k získání vhodného ručitele (a bez ručitele se dílo příliš nerozšíří). A problémem může být i nedostupnost vhodné publikační platformy, např. díla záměrně pornografická chce jen málokterý poskytovatel na svém webu hostovat.+S nedostatkem příležitostí k~tvorbě také souvisí nedostatek příležitostí k~získání vhodného ručitele (a bez ručitele se dílo příliš nerozšíří). A problémem může být i~nedostupnost vhodné publikační platformy, např. díla záměrně pornografická chce jen málokterý poskytovatel na svém webu hostovat.
  
 Podobným jevem je nedostatek prostředků,​ a to buď fyzických (např. malíř nemá plátno, na které by maloval), nebo techických (když má fotograf nekvalitní fotoaparát). Nejeden talentovaný grafik „zakrněl“ a~nikdy nezačal tvořit, protože neměl peníze na profesionální grafický program, popř. talent mladého fotografa může zkazit, bude-li fotografovat jen tím nejlevnějším fotoaparátem. (V~této oblasti se však situace mění a~kvalitní programy a~technické prostředky jsou čím dál dostupnější i~amatérům.) Podobným jevem je nedostatek prostředků,​ a to buď fyzických (např. malíř nemá plátno, na které by maloval), nebo techických (když má fotograf nekvalitní fotoaparát). Nejeden talentovaný grafik „zakrněl“ a~nikdy nezačal tvořit, protože neměl peníze na profesionální grafický program, popř. talent mladého fotografa může zkazit, bude-li fotografovat jen tím nejlevnějším fotoaparátem. (V~této oblasti se však situace mění a~kvalitní programy a~technické prostředky jsou čím dál dostupnější i~amatérům.)
Řádek 183: Řádek 183:
 Původce může také motivovat, když je k~tomu požádá někdo, s~kým mají blízký vztah. Příkladem takové motivace bylo právě to, když se Karel Čapek zeptal Josefa Čapka na vhodné pojmenování robotů. Původce může také motivovat, když je k~tomu požádá někdo, s~kým mají blízký vztah. Příkladem takové motivace bylo právě to, když se Karel Čapek zeptal Josefa Čapka na vhodné pojmenování robotů.
  
-===== Motivace ​v odvětvích kulturní produkce =====+===== Motivace ​v odvětvích kulturní produkce =====
 ==== V klasické kultuře ==== ==== V klasické kultuře ====
 Klasická kultura motivuje své vedoucí a~přispěvatele především dvěma způsoby. Tím známějším je výplata honoráře či mzdy (A.2 a~B.4). Na rozdíl od mezd, z~honorářů se jen velmi malé procento osob skutečně uživí, honorář tedy obecně neslouží k~živobytí autorů, ale spíš je má odradit od činů a~prohlášení,​ která by mohla poškodit zájmy podnikatelů,​ kteří na jeho díle vydělávají. (Cokoliv, co by totiž snížilo zisky podnikatelů,​ by současně snížilo také autorův vlastní honorář.) Klasická kultura motivuje své vedoucí a~přispěvatele především dvěma způsoby. Tím známějším je výplata honoráře či mzdy (A.2 a~B.4). Na rozdíl od mezd, z~honorářů se jen velmi malé procento osob skutečně uživí, honorář tedy obecně neslouží k~živobytí autorů, ale spíš je má odradit od činů a~prohlášení,​ která by mohla poškodit zájmy podnikatelů,​ kteří na jeho díle vydělávají. (Cokoliv, co by totiž snížilo zisky podnikatelů,​ by současně snížilo také autorův vlastní honorář.)
Řádek 216: Řádek 216:
 Euroamerická kultura získala světovou kulturní převahu především díky tomu, že umožnila obrovskému množství tvůrců, novinářů,​ programátorů,​ umělců a vědců dělat vklidu a kvalitně svoji práci bez starostí o~živobytí,​ ale současně je efektivně tlačila k~vysoké kvalitě, přínosu, použitelnosti a~užitečnosti jejich výtvorů, zejména k~tomu, aby byly použitelné i~komerčně. Euroamerická kultura získala světovou kulturní převahu především díky tomu, že umožnila obrovskému množství tvůrců, novinářů,​ programátorů,​ umělců a vědců dělat vklidu a kvalitně svoji práci bez starostí o~živobytí,​ ale současně je efektivně tlačila k~vysoké kvalitě, přínosu, použitelnosti a~užitečnosti jejich výtvorů, zejména k~tomu, aby byly použitelné i~komerčně.
  
-Problémem však je, že autorské právo, zvlášť po jeho expanzi do oblasti počítačových programů, které jsou mnohdy hůře nahraditelné a~„moc autora“ je u~nich o~mnoho účinnější než např. u~románu či sochy, se natolik zalíbilo podnikatelům,​ že přebujelo a začalo naopak začínající,​ drobné a nezávislé tvůrce všeho druhu utlačovat a perzekuovat,​ odrazovat hrozbami právních sankcí a~dělat si monopol na názor "jak má vypadat správné dílo"​. Nyní jsme dokonce svědky toho, jak se držitelé práv snaží získat fyzickou kontrolu nad majetkem svých zákazníků. ((Viz trochu ukřičený [[https://​www.piratskelisty.cz/​clanek-1417-zemedelci-nemohou-opravovat-traktory-kvuli-kopirovacimu-monopolu-zadny-vedlejsi-efekt-ale-hlavni-zamer-zakona|článek ​v Pirátských ​listech]].)) To je něco, co už nemá s~motivací tvůrců zhola nic společného.+Problémem však je, že autorské právo, zvlášť po jeho expanzi do oblasti počítačových programů, které jsou mnohdy hůře nahraditelné a~„moc autora“ je u~nich o~mnoho účinnější než např. u~románu či sochy, se natolik zalíbilo podnikatelům,​ že přebujelo a začalo naopak začínající,​ drobné a nezávislé tvůrce všeho druhu utlačovat a perzekuovat,​ odrazovat hrozbami právních sankcí a~dělat si monopol na názor "jak má vypadat správné dílo"​. Nyní jsme dokonce svědky toho, jak se držitelé práv snaží získat fyzickou kontrolu nad majetkem svých zákazníků. ((Viz trochu ukřičený [[https://​www.piratskelisty.cz/​clanek-1417-zemedelci-nemohou-opravovat-traktory-kvuli-kopirovacimu-monopolu-zadny-vedlejsi-efekt-ale-hlavni-zamer-zakona|článek ​v Pirátských ​listech]].)) To je něco, co už nemá s~motivací tvůrců zhola nic společného.
  
 V~[[Odnože a distribuce (Úvod do svobodné kultury)|dalším článku]] této série se budu věnovat verzím děl, vzniku odnoží a~konkurenci mezi různými distribucemi téhož díla. V~[[Odnože a distribuce (Úvod do svobodné kultury)|dalším článku]] této série se budu věnovat verzím děl, vzniku odnoží a~konkurenci mezi různými distribucemi téhož díla.
motivace_a_demotivace.1550119985.txt.gz · Poslední úprava: 14. February 2019(05:53:05) autor: Singularis