Toto byla druhá epizoda příběhů Ester Krejčí a jejích spolužáků. Lumír Zedník, profesor tělesné výchovy, trval na tom, že v jeho hodinách se nebudou provozovat jiné sporty než fotbal. Ester Krejčí jeho neústupnost přičetla ješitnosti a totalitní mentalitě.

Bernard Koniklecový přišel do školy v „mužské sukni“, načež mu Ester Krejčí vysvětlila, že na něm obchodník nepřiměřeně vydělal a poradila mu příště si koupit ženskou.

Dohoda ředitele školy s provozovatelem nedalekého fitness centra umožnila studentům zvolit si, zda budou tělesnou výchovu absolvovat klasicky ve škole, nebo místo toho za vlastní peníze navštíví fitness centrum. Většina studentů zůstala ve škole, kde se hrál dělený fotbal na hřišti rozděleném železniční vlečkou, a myslela si, že tělesná výchova ve fitness centru je mnohem náročnější. Barbora Janů místo hraní fotbalu vylezla na strom a byla smutná, protože jí uletěl motýl a s nikým si nerozumí.

Ester Krejčí a Moje vinná réva si zatím ve fitness centru daly pizzu, kvůli čemuž pak Moje vinná réva cítila výčitky svědomí. Ester Krejčí jí však vysvětlila, že to, co udělaly, bylo správné. Cestou zpět do školy Moje vinná réva popíjela energetický nápoj, který ji přiměl běhat. Když účinky nápoje pominuly, řekla Moje vinná réva Janě Zlomilové, že měla s Ester Krejčí ve fitness centru pizzu. Zpráva se rozšířila po třídě a další hodinu tělesné výchovy se rozhodli strávit ve fitness centru skoro všichni.