V parku na lavičce.
Tom:Dario, jak jsi mi to mohla udělat?
Daria:Nemůžu si pomoct, když nejsem připravená. Nemůžu změnit to, jak se cítím.
Tom:Ne tohle. Myslím, jak jsi mě mohla odkopnout, aniž bys to se mnou probrala?
Daria:Podívej, shodli jsme se, že spaní spolu by nás sblížilo, takže... nedělat to nás musí oddalovat.
Tom:Ne; ty jsi řekla, že by nás to sblížilo, a já řekl dobře, jestli to tak cítíš. Já na to netlačil, to ty, pamatuješ? Já byl úplně šťastný ve vztahu, jaký byl.
Daria:Úplně šťastný?
Tom:Dobře, tak velmi spokojený. Podstatné je, že nejsi připravená. Chápu.
Daria:Ne, nechápeš. Nejde o to, že nejsem připravená. Jde o to, že mám strach.
Tom:To je totéž.
Daria:Ne, to není totéž. Právě jsem přiznala, že se bojím. Pomyšlení na tolik intimity... prostě mě to přemáhá.
Tom:Ach, Dario, víš, že bych nikdy neudělal nic, aby ses cítila napříjemně.
Daria:A i kdybych to dokázala, co kdybys byl zklamaný? Celý náš vztah by mohl krachnout.
Tom:Nechceš mít sex, protože se bojíš, že by to ublížilo našemu vztahu, a pak se se mnou rozejdeš. Doktore, moje hlava...!
Tom se chytne za čelo.
Daria:Myslela jsem, že to bys chtěl.
Tom:Přemýšlej znovu.
Daria a Tom se políbí.
Tom:Víš, myslím, že navzdory nám, jsme právě dosáhli nového stupně intimity.
Daria:A přežili, abychom o tom mohli vyprávět.
[166]
S05E12 My Night at Daria's. (17:55)