Rozhovor Darii s matkou.
Daria:Ten příběh je na nic.
Helen:Zlato, jsem si jistá, že když tomu dáš ještě tak den nebo dva...
Daria:Všechno, co udělám, už někdo udělal. Chtěla jsem napsat něco zásadního a nesvedu napsat nic.
Helen:Možná se příliš snažíš. Třeba nemusíš napsat nic zásadního, ale jen upřímného.
Daria:Upřímnost zvládnu. Napíšu přesně to, co kolem sebe vidím.
Helen:Co třeba popsat to, co bys ráda viděla, upřímně.
Daria:Jak to myslíš?
Helen:Dario, pro tebe je nejjednodušší být upřímná v tom, co vidíš.
Daria:A?
Helen:Je těžší být upřímný, co se týče vlastních přání; v tom, jak by podle tebe věci měly být a ne, jak jsou. Ty to odbudeš cynickým vtípkem a nikdo neví, v co doopravdy věříš.
Daria:Aha, takže můj zvrhlý plán funguje.
Helen:Jestli chceš být upřímná, piš věrně o tom, co bys chtěla, aby se stalo. V tom je ta výzva.
[26]
S02E13 Napiš, kde to bolí. (15:05)