Daria při příležitosti otevření nové kavárny předčítá svoji povídku „Kam nás zavede budoucnost“ o Melody Powers:
Daria:My jako studenti na prahu nového tisíciletí stojíme před důležitým rozhodnutím. Jak se máme připravit na budoucnost? Melody Powersová věděla, jak se bude připravovat. Když podruhé kontrolovala své kožené pouzro na pistoli, myslela na komunistu, se kterým si dnes večer vyrazí. Melody neměla žádné iluze o tom, že by mohla nový rudý příliv zastavit sama. Ovšem, uvažovala se zlověstným úsměvem, který zvláštní agent neodolal příležitosti naplnit pár bolševických hřbitovů.
Předěl.
Daria:Když se opalovala na pláži v Riu, zavzpomínala na posledních pár dní s tichým uspokojením. Dvanáct mrtvých Rusů, pět mrtvých Číňanů, tři nebo čtyři mrtví Kubánci. Svět je opět bezpečný pro demokracii, uvažovala, a dívala se, jak Toniova nádherná hruď stoupá a klesá v rytmu chrápání. Bezpečný pro demokracii, nebo... téměř bezpečný. Melody si z prstů smetla pár zatoulaných zrnek písku, oblékla si plavky a sáhla do své plážové tašky. Tonio nic neslyšel. A to byla škoda, protože už nikdy nic neuslyší. Sbohem, Tónio, pomyslela si a klidně vstala. Mohla jsem tě milovat, kdybys nebyl rudý jako ta krvavá skvrna na písku. Melody se klidným krokem vydala směrem k hotelu. Určitě tam bude zpráva z velitelství. Doufala, že bude mít čas se osprchovat.
[8]
S01E04 Kavárenské nepokoje. (18:15)