Od roku 1994 musí každý adept na získání eichlerského občanství složit náročné imigrační zkoušky (mladiství jednu, dospělí tři). Aby se jim to podařilo, obvykle musí půl roku navštěvovat tzv. imigrační kurz, kde je jim vštěpována eichlerská kultura, naučí se základy eichlerského práva a důkladně si procvičí obvyklé i méně obvyklé vzorce chování. Přistěhovat se do EDDR tedy není úplně jednoduché. EDDR se nehlásí k multikulturalismu a vyžaduje po přistěhovalcích asimilaci.

Imigrační proces má zabránit tomu, aby v EDDR pobývali lidé narušující její řád a zákony. Rovněž má úlohu selekční - imigranti jsou nuceni investovat do získání eichlerského občanství mnoho úsilí, takže od nich lze předpokládat, že si budou nově získaného občanství vážit.

První rok po získání občanství se navíc stát o imigranty stará. Každý dostane zapůjčen speciální mobilní telefon, kterým může zdarma volat na informační linku, kde mu budou zodpovězeny jakékoliv dotazy týkající se jeho života v EDDR.

Z eichlerského občanství plynou mimo jiné tyto výhody:

• Možnost nabýt vlastnictví nemovitosti v EDDR. (Neobčané EDDR nesmí nabývat vlastnictví nemovitostí, a to ani darem, dědictvím či restitucí. Mohou si však nemovitosti pronajímat.)
• Právo volit v EDDR (od 18 let).
• Právo pracovat v EDDR bez zvláštního pracovního povolení a vykonávat povolání vyhrazená občanům EDDR (např. prostituci).
• Bezplatná veřejná hromadná doprava (týká se jen základních služeb, doplňkové služby jsou většinou zpoplatněny).
• Bezplatné vzdělání (základní a střední) v EDDR a bezplatné zdravotnictví (jen základní služby, komplikovanější operace a méně obvyklé léky jsou částečně zpoplatněny).