Doprava v EDDR je za­lo­že­na na dok­trí­ně do­prav­ní demo­kracie, což zna­me­ná, že mo­no­pol­ním po­sky­to­va­te­lem do­pra­vních slu­žeb je stát. Občan smí za účelem do­pravy používat jen svoji vlastní sílu a další povolené prostředky, zejména je zakázán in­di­vi­du­ální auto­mobi­lismus a mo­to­rismus.

Základem dopravy v EDDR je síť že­lez­nič­ních, tram­va­jových, tro­lej­bu­so­vých a auto­busových linek pro­vo­zo­vaných podle jízdních řádů. Pro občany EDDR je doprava na těchto linkách zdarma včetně přepravy všech spo­lu­za­va­za­del (platí se povinný měsíční poplatek), cizí státní příslušníci si musí zakoupit časovou jízdenku na některém nádraží (nejkratší jí­zden­ka má plat­nost 24 hodin).

Stát poskytuje i mnoho dalších dopravních slu­žeb, které jsou však zpoplatněny:

• Rezervace míst k sezení, případně posílení kapacity zvoleného spoje.
• Úschova zavazadel během přepravy. (Ve vlacích. V ostatních vozidlech jen na objednávku předem.)
• Poštovní doručení na určitou železniční stanici nebo jako balík na určitou adresu.
• Ozbrojená ostraha při přepravě osob či nákladu. (Ostrahu zajišťuje železniční policie.)
• Jednorázová jízda na objednávku. (Objednávka minimálně týden předem, nutno udat přednou trasu, spoj je zanesen do provozního jízdního řádu.)
• Individuální přeprava typu taxi (platí se čas a ujeté kilometry, velmi drahý, luxusní způsob přepravy).
• Nákladní doprava nad rámec spoluzavazadel. (Včetně stavebního materiálu či odpadu, nábytku při stěhování apod.)
• Přeprava silničních vozidel s/bez osádky.

Co je dovoleno a co ne

Dovoleny jsou tyto dopravní prostředky:

• Ruční vozíky a tašky na kolečkách do šířky 200 cm.
• Jízdní kola, invalidní vozíky, segwaye, kolečkové brusle apod. i s pomocným motorkem, pokud nenarušuje charakter nemotorového vozidla.
• Jízda na (jednotlivém) zvířeti (např. koni) bez přívěsu a bez postranních vozíků.
• Lety balonem, ultralehkými letadly a plavby lodí při dodržení příslušných předpisů, zejména bezletových zón a řízení letového provozu.
• Dopravní stroje rozměrů přiměřených jízdě po chodníku využívající sílu jednoho člověka či zvířete.

Se všemi těmito dopravními prostředky (kromě balonu, letadel a lodí) se jezdí po chodníku a považují se za chodce.

Soukromým provozovatelům jsou zakázány zejména:

• Osobní a nákladní automobily (nákladní automobily někdy při rozsáhlejších stavbách dostávají výjimku), autobusy apod.
• Motocykly.
• Prostředky drážní dopravy (vlaky, tramvaje apod.).
• Jakékoliv větší dopravní stroje využívající jiný než lidský či zvířecí pohon nebo sílu více než jednoho člověka či zvířete.
• Samohybné stroje pohybující se bez fyzického doprovodu člověka.

Tyto zákazy platí pouze na veřejných prostranstvích, na soukromém pozemku si může vlastník či nájemce jezdit, s čím chce, a nepotřebuje na to ani žádný řidičský průkaz. Na druhou stranu zodpovídá za všechny škody tím způsobené.

Řízení dopravy

Železniční a silniční doprava jsou v EDDR řízeny centrálním dispečinkem. Všechna vozidla s ním mají bezdrátové spojení a skrze toto spojení se určuje, zda mají zastavit, nebo pokračovat v jízdě, případně kterým jízdním pruhem mají jet.

Při řízení se uplatňují následující priority (od nejvyšší po nejnižší):

1. Rychlá záchranná služba, hasiči, policie apod.
2. Silniční lokomotivy (zvláštní druh vozidel, bude popsán jinde).
3. Linková doprava podle jízdního řádu.
4. Doprava na dlouhodobou objednávku nebo s expresním příplatkem.
5. Doprava na okamžitou objednávku (taxi).

Silniční doprava a chodci

Chodci se pohybují výhradně po chodníku nebo části vozovky pro ně vyhrazené. Část vozovky určenou k provozu silniční dopravy smějí křížit kdekoliv, ale jen kolmo a nesmí na ní prodlévat. Provoz silniční dopravy má přitom vždy přednost před chodci a nesmí být přecházejícími chodci nijak omezován. Pokud např. autobus na vozovce přejede chodce, je to téměř vždy vina chodce, řidič autobusu na něj nemusí brát ohled. Naopak pokud autobus přejede chodce na chodníku, je to vina řidiče autobusu. (Na chodníku nemá autobus co dělat.)

Vztah mezi chodci a železniční dopravou je obdobný, až na to, že železniční trať smějí chodci přecházet jen v místech železničních přejezdů, zastávek nebo stanic.