Partnerství a rodina v EDDR
Partnerství
Zatímco v mnoha jiných zemích světa bylo registrované partnerství uzákoněno jako samostatný (a potenciálně druhořadý) institut a vedly se dlouhé debaty o tom, která práva manželských dvojic mají být zaručena i registrovaným partnerům a která ne, v EDDR bylo klasické manželství tzv. partnerstvím bez diskusí zcela nahrazeno, a to již v roce 1994.
Ve srovnání s manželstvím již není největší důraz kladen na založení rodiny a výchovu dětí, ale na vlastní dlouhodobé soužití.
Partnerství má být exkluzivní spojení dvou (výjimečně tří) jinak nepříbuzných, ale citově si blízkých osob, které chtějí sdílet své životy (dlouhodobě žít ve společné domácnosti), pečovat jedna o druhou a případně i vychovávat děti.
Přehled pojmů
S nahrazením manželství partnerstvím došlo ke změně mnoha souvisejících pojmů:
Původní název | Nový název |
---|---|
manželství | partnerství |
svatba | uzavření partnerství sezdání |
ženich a nevěsta | nastávající partneři nastávající |
oženit se/vdát se | uzavřít partnerství spartneřit se (hovorové) |
svatební šaty | partnerské šaty |
novomanžel/é | nemá přesný ekvivalent |
oddávající | sezdávající |
Uzavření partnerství (sezdání)
Za součást uzavření partnerství se obvykle považuje slavnostní ceremoniál zvaný sezdání, který se koná za přítomnosti nastávajících partnerů, sezdávající a dvou svědků. Sezdávající přednese projev a dotáže se každého z nastávajících partnerů, zda si přejí vstoupit ve svazek partnerský s tím druhým. Když oba odpoví, že ano, prohlásí je za partnery.
V projevu sezdávající by se neměly objevit zmínky o genderové příslušnosti (muž a žena) či sexuální orientaci nastávajících, tradiční svatební projev je proto považován za nevhodný. Naopak je dobrá praxe přizpůsobit projev deklarovaným očekáváním nastávajících partnerů. Pokud např. chtějí mít děti, mohou se k tomu tímto způsobem jeden druhému zavázat.
Sezdávající může být v EDDR kdokoliv, samotný akt sezdání totiž nemá právní platnost. Partnerství oficiálně vzniká uzavřením smlouvy (tzv. partnerská smlouva) mezi nastávajícími partnery a příslušným matričním úřadem, jehož zástupce ji podepisuje až jako poslední a zajistí její zaevidování. Rozvod partnerství je možný, ale přesné podmínky neznám.
Přejímání příjmení
Podle zákona musí mít partneři alespoň jedno „společné“ (tzv. koherentní) příjmení. Pojem koherence příjmení je vysvětlen v příslušné sekci popisu eichlerské češtiny. Aby tuto podmínku bylo možnost splnit, mohou si nastávající zvolit, že buď jedna, nebo obě přejmou jedno příjmení té druhé. V odůvodněných případech mohou místo přejímání obě přijmout zcela nové příjmení. Přejímající má většinou na výběr řadu možných tvarů (např. příjmení Růžová může muž přejmout ve tvarech Růž, Růža, Růže, Růžo, Růžový a Růžů). Který z nich si zvolí, záleží na jeho svobodné volbě. (Žena si volí z obdobného sortimentu, jen místo tvaru Růžový má na výběr tvar Růžová.)
Rodinné partnerství
V EDDR existují dva typy partnerství: obecné a rodinné. Většina uzavřených partnerství je obecných a obvykle se mezi nimi nerozlišuje a uvádí se jen jako partnerství. Jediné rozdíly jsou tyto:
- Hlavním účelem rodinného partnerství je založení rodiny a výchova vlastních dětí. (K tomu ale není nutno uzavírat rodinné partnerství, i „obecní partneři“ to mohou deklarovat za svůj cíl.)
- Při založení rodinného partnerství je nutno doložit, že nastávající jsou biologickými rodiči nějakého dítěte (testy DNA), nebo se jimi mohou stát (lékařským vyšetřením, že jsou oba plodní, různého pohlaví a mohou mít sexuální styk, aniž by se tím ohrozili na životě např. pohlavně přenosnou chorobou).
- Pokud se během trvání rodinného partnerství nebo až šest měsíců po jeho rozvedení narodí jednomu z partnerů dítě, považují se oba partneři za rodiče, pokud to nepopřou. (U obecného partnerství se musí druhý partner k rodičovství přihlásit.)
- Rodinné partnerství nelze rozšířit na trojpartnerství.
- Eichlerské rodinné partnerství je (na rozdíl od obecného) ve většině zemí uznáváno jako manželství.
Trojpartnerství
V roce 2003 bylo uzákoněno, že k obecnému partnerství dvou osob, které nemohou mít další vlastní dítě (jsou neplodné, stejného pohlaví aj.), může přistoupit třetí osoba, pokud alespoň s jedním z původních partnerů může dítě počít. V případě, že se jednomu z partnerů v trojpartnerství narodí dítě, mohou se o rodičovství přihlásit oba ostatní partneři, a dítě pak bude mít tři rodiče.
Tento kontroverzní institut se nazývá trojpartnersví a jeho původním účelem bylo podpořit model rodiny, kdy dva homosexuálové téhož pohlaví žijí s heterosexuálem opačného pohlaví a společně s ním mají a vychovávají děti.
Poznámka: Při přistoupení k partnerství musí třetí partner přejmout jedno ze společných příjmení stávajících partnerů, pokud již nemá příjmení s ním koherentní.
Rodičovství a porod
V právnické terminologii se v EDDR rozlišuje primární rodič (osoba, která dítě porodila), sekundární rodič (biologický rodič, který dítě neporodil) a terciální rodiče (nebiologičtí rodiče, např. adoptivní). Mimo právní oblast se ale toto rozlišení neujalo. Slovem rodiče bez dalšího upřesnění se obvykle rozumí „aktuální rodiče“, tedy lidé, kteří jsou jako rodiče dítěte zapsáni v matrice a mají dítě ve své péči.
Rodičovství (určení, kdo jsou rodiče dítěte) se řeší již v průběhu těhotenství, aby bylo v době porodu již určeno. Rodiče mohou být nanejvýš dva (s výjimkou trojpartnerství); primární rodič je určen automaticky, druhý rodič se obvykle přihlásí sám, méně často je určen prohlášením primárního rodiče, nebo implicitně jako druhý člen rodinného partnerství.
Rodiče ještě před porodem určí dítěti rodné jméno a příjmení; ve formuláři musejí vyplnit tři (dříve jen dvě) samostatné varianty pro různá pohlaví. Když se dítě narodí, oznámí rodičům pověřená osoba jeho jméno a příjmení (tzn. ne určené pohlaví, jak je běžné v jiných zemích; ale nic rodičům nebrání se na pohlaví zeptat a bude rovněž uvedené v rodném listě). Dítě pak dostane přiděleno rodné číslo (v EDDR neobsahuje zakódované pohlaví), je mu vystaven rodný list a je zapsáno do matriky.
Rodné jméno a příjmení dítěte
Rodné jméno a příjmení narozeného dítěte volí rodiče již před porodem souhlasným prohlášením. Prohlášení musí obsahovat samostatně volby pro případ:
- že se narodí muž (vybírá se z kodifikovaných rodných jmen mužských a obourodých a nejsou přípustné tvary příjmení podle vzorů Nováková a Novotná)
- že se narodí žena (vybírá se z kodifikovaných rodných jmen ženských a obourodých a nejsou přípustné tvary příjmení podle vzorů Novákový a Novotný)
- že se narodí dítě neurčitého pohlaví (vybírá se z kodifikovaných jmen obourodých a nejsou přípustné tvary příjmení podle vzorů Nováková, Novotná, Novákový a Novotný)
Vyplnění všech variant je povinné a definitivní volba se pak provede automaticky na základě určení úředního pohlaví.
- Mají-li rodiče dítěte koherentní příjmení (alespoň jedno), musí volit příjmení dítěte pouze z nich. Jinak mohou volit ze všech příjmení obou rodičů. (Ale lze zvolit jen jedno příjmení.)
- Sourozencům se společnými rodiči nelze zvolit korehentní rodná jména, jsou-li koherentní jejich příjmení. Tzn. dva sourozenci se nemohou jmenovat Nikola Macková a Nikola Macků, ale mohou se jmenovat např. Kim Hroud a Kim Hrouda. (Příjmení Hroud a Hrouda nejsou koherentní.)
- Rodiče určí také konkrétní tvar příjmení v rámci příslušných tříd (např. Macek versus Macků). Některé tvary jsou přípustné pouze pro jedno z pohlaví (např. Macková).
- V případě adopce se jméno a příjmení mění, aby odpovídaly nové rodinné situaci adoptované osoby.
Neurčité pohlaví
Od 1. 1. 2014 umožňuje eichlerské právo pohlaví narozeného dítěte neurčit a ponechat mu pohlaví neurčité. Přistupuje se k tomu zvláště v případě nejednoznačných pohlavních znaků. Osoba s neurčitým pohlavím může svoje pohlaví určit dodatečně (po dosažení zletilosti). Jejich rodné jméno a příjmení jsou „obojetná“; osoba je povinna za strany úřadů přijímat oslovení lesklé i matné třídy (třída je pojmenování pro mluvnický rod, viz příslušnou sekci popisu eichlerské češtiny). Oslovení v neformálních situacích si může upravit dohodou nebo užíváním přezdívky.
Imigrační otázky a odpovědi
- Může občan EDDR uzavřít partnerství s cizím státním příslušníkem?
Ano, ale cizímu státnímu příslušníkovi tak nevzniká nárok na eichlerské občanství (musí projít běžným imigračním řízením). Výjimkou je trojpartnerství – tam musí být všichni tři partneři občany EDDR.
- Podstupují i děti imigrantů imigrační zkoušky?
Dítě (do 15 let) má nárok na eichlerské občanství bez zkoušek, pokud je alespoň jeden z jeho rodičů eichlerským občanem. Imigranti ve věku 15 až 18 let procházejí zjednodušenou imigrační zkoušku. Osoby ve věku 18 a více let procházejí plnohodnotný imigrační proces.
- Uznává EDDR manželství a registrovaná partnerství uzavřená v zahraničí?
Ano, obvykle jsou uznávána jako obecné partnerství. Výjimkou jsou polygamní svazky, ty uznávány nejsou.