Ester Krejčí

Občanské jméno (celé)

Ester Krejčí

Gender

žena

Maturitní předměty a prospěch

český jazyk (1)

dějepis (1)

zeměpis (1)

společenské vědy (1)

Rodina

dáda Karel Krejčí (lingvista, muž)

dáda Ingrid Krejčí (psycholog, žena)

Datum narození

17. prosince 1990

Adresa bydliště

Nádraží Koš 5

Oblíbená/é barva/y

černá

Vzhled

Štíhlá devatenáctiletá dívka. Nosí černou mikinu a černé legíny. Její zálibu v černé barvě dokreslují černé boty (ve škole sandály, venku většinou kozačky s nízkým podpatkem). Má hladké kaštanově hnědé vlasy po ramena a její oválné tváři dominují výrazné obdelníkové brýle s černými plastovými obroučkami, pod kterými se skrývají její hnědé oči. Venku navíc nosí černý kabát, ve kterém může při klidné chůzi v některých lidech evokovat dojem pohřebního průvodu. Má hluboký, monotónní a občas lhostejně znějící hlas. Je chladná a klidná, výbuchy emocí jsou jí cizí. Málo se usmívá a téměř nikdy neprojevuje nadšení.

Charakter

Ester Krejčí má ostrý intelekt a určitý smysl pro humor, který soustavně používá, častěji když má horší náladu. Pro její slovní projev je charakteristický častý výskyt cizích slov či dlouhých souvětí a na svůj věk má neobvykle široký přehled o spo­le­čen­ských vědách, zvláště sociologii, filosofii a lingvistice. Rovněž školní učivo či sloh zvládá snadno a bez problémů. Má ráda témata, která vyžadují přemýšlení a mají nějaký dlouho­dobý či celo­spole­čen­ský význam (např. morální).

Je spíše samotářská a ve třídě není zvlášť oblíbená, protože je uzavřená, pesi­mis­tická a drží si od ostatních odstup. Proto není snadné se s ní seznámit. Ester Krejčí je silně introvertní, takže na ní nebývá poznat, co skutečně cítí; má dokonce problémy s nonverbálním vyjadřováním emocí, takže se mu raději i záměrně vyhýbá. (Potřebu sdílení pocitů řeší psaním.) Proto navenek působí chladně a lhostejně, i když taková není a ostatní lidé ji zajímají, jen se chce vyhnout citovým mezilidským vztahům s jinými lidmi než se svými rodiči.

Není zlá ani škodolibá, naopak má relativně vysoký morální standard a v některých věcech jasné názory (většinou pesimistické).

Minulost

Ester Krejčí je dcerou jazykovědce Karla Krejčího a (ne moc dobrého) psychologa Ingrid Krejčí. Dáda Ingrid je abnormálně apatická a flegmatická, takže většinu raného dětství strávila Ester Krejčí s dádou Karlem. Karel Krejčí ji svou výchovou směřoval do role člověka s širokým rozhledem, který uvažuje o problémech společnosti bez ohledu na to, zda se jej osobně týkají, a zabývá se nacházením možností jejich řešení, aniž by se angažoval v jejich naplňování. Dával jí číst odborné filozofické články a učil ji slova jako subjektivní, transcendentní či ekvivalence. Takovýmito slovy pak Ester Krejčí vyjadřovala i svoje všední potřeby a když nastoupila na základní školu, už přesně věděla, co je postmoderna, existencialismus či eklekticismus, ale nechápala chování a vyjadřování svých spolužáků. Uvažovala a mluvila o věcech způsobem, který byl pro ně nepochopitelný. (Např. nůžky jednou nazvala „utilitární objekt na stříhání“.) Vzhledem ke své slovní zásobě, vrozené intraverzi a netypickým zájmům se nebyla schopna zařadit do kolektivu, přestože o to usilovala. Byla z toho frustrovaná a uzavřela se do sebe. Tak prožila sedm let na základní škole a dodnes je tato uzavřenost zásadním rysem její osobnosti.

V dětství měla Ester Krejčí příležitost číst filozofická díla jako Kritiku čistého rozumu či Tak pravil Zarathustra, ale příliš jí to neprospělo, protože ačkoliv chápala jednotlivá slova (vzhledem ke své slovní zásobě), ve svém věku nebyla schopna řádně porozumět myšlenkám v dílech obsaženým. Zřejmě proto se její nejoblíbenější knihou stal Medvídek Pú, který ji přivedl k filozofii pochopitelnějším a méně násilným způsobem.

Když Ester Krejčí přestoupila na gymnázium, seznámila se tam s Mojí vinnou révou, tehdy používající své občanské jméno Iris Narcis. Iris Narcis se nenechala odradit a snažila se Ester Krejčí porozumět. Naučila se přitom značné množství cizích slov, Ester Krejčí naopak obohatila svoji slovní zásobu o slova běžná ve všedním životě. Iris Narcis se stala nejlepším přítelem Ester Krejčí, ale ani jí Ester Krejčí nesvěřovala své pocity.

Ke konci septimy se Ester Krejčí od Iris Narcis naučila urovnávat spory ve třídě. (Iris Narcis byla dva týdny nemocná a situace ve třídě se za tu dobu zhoršila.) Ačkoliv v tom byla úspěšná, dokonce tak, že o tom věděly i vyučující, v oktávě v tom nepokračovala a vůči spolužákům zaujala lhostejný až lehce nepřátelský postoj.

Ester Krejčí po nějakou dobu uvažovala, že by se stala psychologem jako její dáda Ingrid (přesněji řečeno, chtěla být lepším psychologem než ona). Později se chtěla stát psychiatrem (zejména v období S01E01 až S01E03), později svoji touhu přehodnotila na záměr stát se psychoterapeutem, ale v období maturity opět neví, čím by se chtěla stát.

Charakterizující výroky

Ester Krejčí:Hm... moji rodiče chtějí, abych si přečetla Hledání ztraceného času od Marcela Prousta, ale moje chuť do toho odpovídá tomu, že podle toho, co jsem slyšela, to budu číst alespoň dva roky a dopracuji se k vznešenému poznání, že za svůj život jsem ztratila spoustu času zbytečnými snahami jako čtení sedmidílných intelektuálských románů namísto věcí skutečně důležitých - jako třeba psaní sedmidílných intelektuálských románů.

Záliby

Ester Krejčí ze všeho nejraději čte a píše. Píše především eseje či úvahy, které pak ukazuje dádě Karlovi, nebo si píše jen tak pro sebe. Pocity, příběhy, myšlenky. Ráda čte knihy poučné či s hlubším myšlenkovým poselstvím. Kromě čtení a psaní ještě hraje na piano, případně poslouchá vážnou hudbu.

Četba

(jen velmi stručný výběr)

• A. A. Milne: Medvídek Pú. [dětství, S01E04] (Nejoblíbenější kniha Ester Krejčí; nejoblíbenější postava: Ijáček.)
• Immanuel Kant: Kritika čistého rozumu. [dětství - moc si z toho nepamatuje]
• Dante Alighieri: Božská komedie. (Jen Peklo. Ostatní části nečetla - nezajímají ji, protože prý stejně skončí v pekle už jen proto, že není pokřtěná.)
• Jakub Arbes: Newtonův mozek.
• William Golding: Pán much.
• Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti.
• Aldous Huxley: Konec civlizace aneb Překrásný nový svět. [S01E08]
• George Orwell: 1984.
• George Orwell: Farma zvířat.
• Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye.
• John Tyerman Williams: Pú a filosofové.
• J. R. R. Tolkien: Netvoři a kritikové. (Některé části.)
• Albert Camus: Cizinec.

Také často čte noviny a poslouchá Eichlerský rozhlas.

Sexualita

Ester Krejčí se nijak sexuálně neprojevuje. Je lesba, ale úspěšně to tajila po celou dobu studia (a tají to i nadále). V epizodě Fabulace Schrödingerovy kočky to prozradila Mojí vinné révě.

Vztahy

Ester Krejčí není ve třídě příliš oblíbená, ale všichni jsou ochotni s ní do určité míry mluvit, protože ví (většinou zásluhou Mojí vinné révy), že Ester Krejčí není zlá ani škodolibá. Moje vinná réva je jejím nejlepším přítelem, ačkoliv i od ní si Ester Krejčí drží odstup.