Toto byla osmá epizoda druhé série seriálu Ester Krejčí. Dáda Karel přesvědčil Ester Krejčí k účasti na ukázkové hodině klubu mladých intelektuálů. Kňour Vojtěchu Vernerovi sebevědomě vylíčil, jak svede Astru, když to však zkusil, Astra se urazila a řekla mu, že by ho nechtěla ani noha u stolu.

V klubu mladých intelektuálů, který organizoval Jaroslav Pospíchal, se sešlo šest mladých lidí. Hodinu na představování a diskusi jim odměřily přesýpací hodiny.

Emerald se profiloval spíše jako nerd než jako intelektuál. Psychopat Armand se charakterizoval jako amatérský antropolog se zájmem o psychotropní látky. Aura teprve hledala svůj vkus a odmítla něco konkrétního od klubu očekávat. Ester Krejčí pobídla ostatní, aby preferovali autenticitu před konformitou, aby je mohla lépe poznat. Ruslan Elita působil jako mentálně retardovaný. Aby se z diskuse nestala úplná parodie, Ester Krejčí ho zavázala k mlčení za dílek dortu. Livie Křížová evidentně trpěla silnou depresí; řekla, že milovala, ale teď vnímá všude jen strašnou prázdnotu, jako by už ani nepatřila na tento svět.

Armand Emeraldovi místo Červeného trpaslíka doporučil Minority Report. Aura jim doporučila anime Princezna Mononoke. Armand se zmínil o filmu Byl jsem mladistvým intelektuálem a doporučil Ester Krejčí dystopii Aldouse Huxleyho. Livie Křížová označila označování se za intelektuála za nepřípustné „škatulkování“, Ester Krejčí s ní nesouhlasila. Armand se zeptal na názor na osoby vyhledávající transcendenci pod vlivem halucinogenů. Podle Livie Křížové jsou to blázni a Ester Krejčí pochybovala o smysluplnosti takové „sebevražedné filozofie“. Ester Krejčí označila za kultovní intelektuální dílo Medvídka Pú, Armand dával přednost Interview s upírem.

Nakonec se rozhodli, že místo aby platili Jaroslavu Pospíchalovi za organizaci, budou se scházet sami v Armandově domě. Jaroslav Pospíchal byl zklamaný, ale chytil se příležitosti, když mu Ruslan Elita nabídl, že sežene spolužáky, kteří by do klubu chodili.

Ester Krejčí večer místo psaní domácích úkolů prokrastinovala u klavíru a v noci se jí zdál příjemný sen, v němž dirigovala orchestr. Kňourovi se téže noci zdála noční můra, v níž selhal jako prostitutka. Ráno byl velmi smutný a jeho dáda mu místo vyslechnutí začala vyprávět svůj zážitek. Ve škole Moje vinná réva vybídla Ester Krejčí, aby mu pomohla, ale ta to odmítla, protože Kňour pro ni nebyl přítel, ale jen otravný spolužák. Moje vinná réva zapochybovala, zda jsou ona a Ester Krejčí stále ještě přátelé, ale Ester Krejčí ji ujistila, že ano.

V divadelní hře Útěk před Godotem, kterou Ester Krejčí psala, Fuga a Exter nemají čas vzpomínat, přemýšlet, poučit se ze svých omylů nebo dělat cokoliv užitečného, protože věří v nezbytnost utíkání před Godotem, který však nikdy nepřijde.

Následující týden se Ester Krejčí, Emerald a Aura opět sešly a Ester Krejčí jim představila Tamaru Janů, která přemýšlela nad slánkou a pepřenkou. Podle Aury se k nim nehodila, protože pouhá psychiatrická internace lidi nesbližuje. Ester Krejčí vysvětlila Emeraldovi, jak se člověk stává intelektuálem. Armand je pustil dovnitř, ale vzápětí je teatrálně vyhodil a vysmál se jim. Vydali se na náhradní místo, kterému Aura říkala Prak.